Testing of probiotics in the fight against drought
Probiotika (laktobacily) jsou užitečné bakterie, které významně přispívají ke zvýšení imunity a hrají roli při ochraně před nežádoucími mikroorganismy. To platí nejen u lidí, ale také u rostlin a půdy. Odborníci z Mendelovy univerzity nyní testují jejich účinky na vinicích skupiny BOHEMIA SEKT.
Podobně jako u lidí má na zdravotní stav révy vinné vliv stres, který u rostlin vzniká kvůli nepříznivým podmínkám, zejména suchu. Rostliny postižené suchem jsou častěji napadány škůdci a jsou náchylnější k chorobám. Kvůli klimatické změně se navíc rozvíjí i bakterie, které nebyly v minulosti příliš běžné, jako je zlaté žloutnutí révy nebo houbová choroba Esca způsobující chřadnutí a vadnutí révových keřů.
„Problémem posledních let je, že srážky nepřichází ve správný moment a rostliny jsou vystaveny permanentnímu stresu. Potom jsou častěji napadány hnilobou nebo padlím révovým. Stres navíc nenastává jenom ve spojení s vodou, ale také v boji proti Esce, která je signálem, že rostlina opravdu ve stresu je,“ říká Libor Výleta ředitel vinohradnictví skupiny BOHEMIA SEKT.
Nová pomoc v boji se suchem
V posledních letech vinohradníci hledají řešení, jak révu vinnou před dopady klimatických změn ochránit. Jedním z nich je šetrná aplikace probiotik. Ta jsou na rostliny aplikována dvakrát až třikrát během sezóny, přičemž v každém období mají plnit jiný úkol. „Nejprve probiotika pomáhají rostlině, aby vytvořila silnější a mohutnější kořenový systém a před květem mají zase podpořit růst keřů a usnadnit kvetení. Rostlina díky probiotikům také lépe vstřebává živiny, jako je draslík a fosfor, což může vést ke kvalitnějšímu výnosu,“ vysvětluje Zdeněk Šichan, produktový manažer společnosti MANATECH, výrobce probiotik. Aplikace na rostlinách nezanechává žádné stopy a může být použita i těsně před sklizní.
„Probiotika stimulují přirozené fyziologické funkce rostliny i ve stresových podmínkách, jako je sucho a vysoké teploty. Dále pozitivně působí na imunitní systém, takže mohou doplňkově zlepšovat imunitu rostlin. Navíc jde o přírodní řešení,“ potvrzuje profesor Pavel Pavloušek z Ústavu vinohradnictví a vinařství Mendelovy univerzity v Brně.
Větší hrozny s vyšší cukernatostí
BOHEMIA SEKT zahájil pokusy s probiotiky v roce 2019 na vinicích s odrůdou Ryzlinku vlašského na Pálavě, kde je dlouhodobě vyšší podíl slunečního svitu a nižší množství dešťových srážek. „Abnormalit a teplotních výkyvů je čím dál více, v létě bývá i teplota okolo 35°C. To se projevuje na stavu vody, u mladých výsadeb už bývá nutností kapková závlaha a postupně hrozí, že problém nastane i u starších vinohradů,“ vysvětluje Libor Výleta ze společnosti BOHEMIA SEKT, která je největším zpracovatelem moravských hroznů.
Příznivé výsledky jsou patrné při sklizni. „Hrozny jsou zdravější, je u nich vyšší cukernatost, vyvážený poměr kyselinky a cukru a nedochází k napadení houbovými chorobami,“ říká Libor Výleta. V porovnání s neošetřenými rostlinami došlo ke zvýšení objemu hroznů až o 42 %. Rovněž se prokázalo, že probiotika podporují fotosyntetickou aktivitu, která zásadně ovlivňuje cukernatost hroznů.
Výsledky poloprovozních pokusů Mendelovy univerzity Brno realizované ve Vinařství Pavlov na odrůdě Ryzlink vlašský v letech 2019-2021.
Rozhodující je ovšem období, ve kterém je přípravek na rostlinu aplikován a také množství srážek v daném roce. „Probiotika jsou zcela ideální pro ročníky, kde se u révy vinné projevuje stres ze sucha a vysokých teplot. V takových podmínkách zcela jistě omezují negativní dopady stresu. V ročnících s dostatkem srážek a nižšími teplotami se naopak ukazují méně vhodné aplikace ve fázi intenzivního růstu révy,“ dodal profesor Pavel Pavloušek. Vědci z Mendelovy univerzity nyní ve svém zkoumání pokračují a budou se dál zabývat otázkou, v jakém období a v jakém množství tato probiotika aplikovat tak, aby přípravek měl přinesl co nejlepší výsledky.